TPC 2009 - Cestopis (lk)

Hodnocení uživatelů: / 2
NejhoršíNejlepší 

Když jsem si loni koncem října konečně po dvaceti letech dodělal řidičák na velkou motorku a tu obratem zakoupil (prosím bez poznámek, pro některé z nás je opravdu CB500 velká motorka) začal jsem kromě sportovních zpráv na motorkářích číst i tamní fórum. A tak se stalo, že mé oko neomylně padlo na vlákno, kde se probírala úžasná akce - na motorce přes celou naší republiku. Neváhal sem ani minutu a s týdenní praxí jsem se přihlásil.

 

Přes zimu se jen kecalo, nicméně odesláním peněz na kempy a potřebné organizační věci bylo jasný že jedem. Od dubna jsem poctivě jezdil nejen za prací (primární důvod koupě motorky), ale i jen tak ven (nejčastěji na kafe). Za první měsíc jsem najel skoro 4k a usoudil jsem, že Trans nějak zvládnu, i když o vítězství nechám soutěžit jiné.

 

Všechno uteklo děsně rychle a tak jsem najednou zjistil, že zítra vyrážíme. Babička (krycí jméno mé Hondy) je stroj věrný a spolehlivý a tak ji nerozhodilo ani že jsem s ní ve dvou dnech dvakrát v nulové rychlosti praštil o asfalt. Mě to trošku rozhodilo, ale odhodlání zůstalo. A tak v pátek přijíždím na sraz na kraji Prahy, kde mám poznat první z asi stopadesáti podobně postižených jedinců. Máme jet tři a jedna nabalená motorka tam už stojí. Trošku mě mate, že pilot je Honza a motorka Bandit, což moc nesedí k přezdívce JohnyCBR, ale to jsou detaily. Třetí do party, JardaZ, se skoro stejným strojem jako mám já (Honda CB500S) má malinko zpoždění, ale není kam spěchat, času dost.

 

S menším zpožděním vyrážíme ve všeobecné shodě, že dálnice se nestaví kvůli nám. Jedem pěkně po okreskách, jen to počasí nás trošku trápí. Před Křivoklátem začíná krápat a tak zastavujem, Honza navlíká právě zakoupený nepromok a my dva usuzujeme, že přeháňka bude krátká. Byla, ale vzápětí na nás ze shora kdosi obrátil kýbl a tak do nepromoků lezem pěkně promočení. Ideální pojízdná sauna v praxi. Naštěstí je ale teplo a tak jedem, v Rakovníku jsou nepromoky uschovány a sušíme se další jízdou. Další jízda probíhá v klidu, tuším že jsme zmokli ještě jednou, ale jen málo. Kemp nacházíme poněkud oklikou, když se k nám v Chebu přidává další motorka s Honzovým známým za řidítky a tak se v kempu naše skupinka dělí na dvě dvojice dle startovních kategorií.

 

Seznamujeme s rraolem, který je evidentně v dobrém rozmaru (je to jeden ze dvou lidí které jsem znal aspoň podle pár vyměněných mejlů), motorky všude kolem .. prostě pohoda. V kempu je poněkud tvrdší podloží a tak moje "áčko" staršího data konstukce připomíná spíš trosky. O tom, že bude pohoda mě přesvědčuje pepíno.rb, mocně halasící zpoza keře, otázkou zda jdu hned spát a zda mi zas neupadla motorka (na fóru jsem tak dlouho brblal že brzký vstávání je nelidský až mne rraol přesunul o jeden startovní turnus dále, za což mu děkuju). Pepíno je evidentně protřelej, neb jeho výbava čítá nejen stan, ale i vařič na kávu a půllitr s logem yamaha. Někdy po jedenácté fasujeme slepou mapu s průjezdními body a musím říct, že je to prvně co slyším o obci Peruc, kdesi u Loun. Malinko špekulujeme nad mapou, JardaZ zadává varianty do GPS. Já mrknul do mapy, GPS jsem ani nevyndal, stejně nemám na motorce zásuvku, tak zůstala ukryta v tankvaku a jel jsem podle papíru. Spát jdeme někdy po půlnoci, v kempu je klid jen nedaleko se mocně pracuje na elektrice BMW (ráno zjišťujeme že operace trvala sice do tří ráno, ale byla úspěšná) a taky na Zephyru 550, který se zhlédl v triumphu a jede na tři válce.

 

Ráno je kolem čilej ruch, první turnus se pomalu rovná u výjezdu z kepmu, stihnu si je vyfotit pro svůj blog a jdu taky balit. Stíhám vše v pohodě a řadím se do prvních řad druhého turnusu. Cestou na start nás skropí déšť a přemýšlím zda nezastavit a neobléct nepromok, jenže vedoucí skupiny valí dál a já se nekouk kde že je vlastně ten start, tak jedu taky ... naštěstí voda nepadá dlouho a než dojedem na start jsme i skoro ok. Míjíme jezdce z první várky a je nám jasný, že není cesta zpět. Jedu jako první v 8:10 a tak se hned po odjezdu rraola startujícího jako poslední z první várky přesouvám k výjezdu. Postojím si tam asi pět minut a čekám, kdy se za mě vyvalí skupina jezdců na pekelných strojích (Viraga různé kubatury). Jedou dvě minuty za mnou. Jsem rozhodnut vyzkoušet co umím a jedu sám, s tím že si s JardouZ budem psát, kde kdo je a případně spojíme síly.

 

START ... mířím k Chebu a černý mraky mi dávají najevo, že je čas myslet na pohodlí. Nejdřív zastavuju a beru si bundu, snad tím déšť odradím a nebude taková čina. Mijím stojící Jawy rraola a TheGrida chystajícím se na příděl vody a o kousek dál stavím taky a oblíkám kalhoty od slušivého oblečku lesního dělníka. Padající voda mě nutí změnit plány a místo cesty po okreskách volím systematický úprk ze západních čech po hlavním tahu Karlovy Vary, Ostrov, Klášterec nad Ohří. Ještě před Vary mě přesprintuje papíno.rb a říkám si, že toho uvidím zas až v kempu, no co, každej máme svoje tempo. Kromě něj vidím před Vary opět obě Jawy, ale ty míří dolů k městu, já volím neoblíbenou dálnici. Tam se potkávám ještě s korábem silnic GoldWingem. Pak až někde u Klášterce vidím hrdinu Woozieho na padesátce. Když spolu na 111km v Kadani sušíme na mém výfuku rukavice říkám si, že toho čeká ještě mnoho hodin v sedle (startoval o 40 minut přede mnou) a už teď má můj obdiv (podal úžasný výkon - v cíly byl něco málo přes hodinu po mně).

 

Jinak moc motorek nepotkávám, v Peruci na pumpě se ukazuje, že vetšina volila jižní trasu, pod vojenským újezdem, který nám leží v nejkratším směru cesty. Ve frontě na benzím vidím krásnou Suzuki GSX Inazuma s německou značkou a poznávám se tak s JardouGSX, s kterým nás pojí "láska" k přírodním okruhům. O tom jak rozdílně pojímáme akci svědčí fakt, že už tam stál a to startoval o rovnou hodinu později. Lidí je tu fůra, mezi jinými obě Jawy, modrá Hyabusa, bílé SV650 nebo Ives s Hondou CBR 600 (to že je to ona zjišťuju až doma, neb ve startovce je vedená ve skupince stopětadvacítkářů s blíže neurčeným naháčem). Od JardyZ přichází sms, že první CP ještě nezdolal, ač startoval přede mnou, neboť se mu tak zalíbilo v dešti, že se tam vydal zpět hledat spacák a posléze podlehl reklamě a zamířil koupit ztracenou karimatku a spacák do Karlovarského Tesca.

 

Druhý kontrolní bod jsou Benátky nad Jizerou a já volím cestu přes Roudnici na Mělník a pak Byšice, kde se malinko odchyluju od plánované trasy přes vesnice jízdou po hlavní trochu severněji. Do Benátek přijíždím od severu a na křižovatce, kde se mám dát dolů k vodě malinko bojuju s řidičkou, která netuší že má přednost z prava a tak se tam chvilku domlouváme posuňky. Okolo se to opravuje a já z neznámého důvodu jedu po hlavní místo dolů k řece nahoru k zámku .. uzavírky a jednosměrky mne zavedou přímo na zámecké nádvoří. Tvářím se jako že tam motorky prostě patří, objedu to dokola a honem pryč. Nakonec chytám správný směr a nacházím benzínku opět obloženou motorkama. A hele, támhle vidím dvě známé Jawy, kousek vedle CBR a ještě vedle Hyabusa i to "esvéčko".. zdá se že různé trasy vedou zatím k podobným časům. Například Jawaři mají najeto asi o 27km míň než já. Inu moderní technologie fungují. JardaZ píše, že je zhruba půl hodiny za mnou a tak jedu dál sám.

 

Třetí průjezd je v Novém Bydžově, já volím důsledně severní cestu přes Luštěnice, Dymokury a Městec Králové. Jaké překvapení, když po cestě téměř bez motorek u pumpy stojí SV650, CBR, vedle Hyabusa a asi za tři minuty později doíždějí obě Jawy. Inu dobří holuby se slétají. Čeká nás poslední povinný průjezd Dobruškou. Cesty kolem Hradce, kromě hlavního tahu, neznám a tak si nechám poradit - jedu přes obchvat na Třebechovice pod Orebem na Opočno a Dobrušku. Před Hradcem si poněkud nesmyslně pár kiláků najíždím, ale co, při té porci se to ztratí. Jen vidím na dohled ceduli Dobruška míjí mne modrý přízrak Hyabusa a MotoGuzzi, skupinku doplňují esvéčko a CBR. Jedou podél města a tak se nechám vést, podle značek jsou skoro místní. Pumpu, kde stojíme, bych asi sám nenašel. Při plánování dalšího postupu volím severní trasu přes Rychnov, Žamberk na Šumperk, kdežto sportovnější stoje míří dolů na Olomouc. Je mi jasné, že teď už fakt pojedu asi sám. No nic, o silnici kolem Šumperka jsem slyšel že je kvalitní a plná pěkných zatáček.

 

Musím říct, že pověsti nelhaly a zbytek trasy až po Ostravu byl super. Serpentýny nad Červenou vodou byl takový předkrm. Zatím si držím své tempo a o tom, že dělám dobře mne ujišťují místní střelci lovící mašinu z pole. Vypadají ok, jedu dál. Na tachometru mám asi 500 km, když v Šumperku vidím u pumpy stát pepina.rb, tak troubím radostně na pozdrav a jedu dál. Chvilku potom si v mapě ověřuju trasu a za hned jede pepino za mnou. Jeho tempo je vyší než moje, nicméně ho mám stále kousek před sebou. V kopcích začíná opět krápat a mokrá silnice poněkud maže náš rychlostní rozdíl a jedem vlastně spolu. Pepíno mi občas ujede, ale za chvilu se zas objeví. To trvá až někam k Bruntálu, kde se k nám přidávají dva místní střelci. Jeden jede jinou ligu, ale druhému relativně stíhám a tak se na světlech u objížďky sjíždme ve čtyřech. Pěkná silnice svádí k svižnému tempu, které ihned místní nasazují a pepíno s nima. Červíček hlodá a tak si říkám když už jsem to dojel s nima sem, tak se ještě kousek svezu. A tak poprvé babička vzpomíná jak jezdila s minulým majitelem. Tam, kde běžně řadím šestku najednou jedu vytočenou trojku a zjišťuju, že tem motor má v sobě docela sílu. Když ovšem po pár kilometrech vidím na vlastním tachometru 160 vzpomenu si na malýho Kubu a možná stejně silně na oskákanou přední pneumatiku a zvolňuju na svých 110/120 a nechávám střelce mazat samotné.

 

Moc sem neprodělal, v Opavě pepíno bere benzín a já mířím dál k Ostravě. Už od Bruntálu vyhlížím nějakou pěknou zahrádku, kde bych si dal kafe, ale nikde nic. Nakonec si davám na kraji železného města nealko pivo a půl hoďky kecám s místním borcem. Tachometr hlásí rovných 600 km od startu. Zbytek cesty jsem už moc neřešil, jel sem po hlavní, i když malinko blbě, když sem místo na Havířov jel přes Frýdek Místek a tam navrch přejel odbočku na Třinec. Chybu sem si uvědomil celkem brzo a tak sem se vrátil a pak už mířil přes Hnojník do cíle. Jel sem pomalu v koloně s kamionama, co sem nenajel doteď, už stejně nenaženu. Přímo v Jablůnkově mě předjíždí Burgman 650, a od cílové pumpy právě odjíždí SV650 a CBR .. cílový lístek hlásá 19:40, což dává rovných jedenáct a půl hodiny na cestě měřící 675 kilometrů.

 

U pumpy stojí samozřejmě pepíno a po chvilce přijíždí čtyřkolový krasavec PGO s Rachotem coby pasažérem. Chvilku povídáme a pak ve spořádané formaci jedem kempovat. Cestou nás míjí JardaZ, má to do cíle už jen pár kilometrů. V kempu je příjemná nálada, malinko na mne dou mrákoty, když tam vidím obě Jawy a přitom vím, že jsem se druhou půlku úplně neflákal. Nicméně rraol obětoval svůj závod ve prospěch nás ostatních a cíl neviděl, jel se o nás starat - za to mu patří dík.

 

Věčeře byla výborná a musím říct, že málem zastínila i jinak moc pěkný těla striptérek, no možná je to jen mojí krátkozrakostí :-) Povídali sme dlouho, spát sme šli až někdy ke třetí.

 

Ráno se kemp postupně vyprazňoval a musím říct, že ač jsem předtím nikoho neznal a neviděl, po návratu mám pár nových přátel, a to je víc než jsem od akce čekal.

 

Domů jsme vyrazili s JardouZ společně, i když jsem původně chtěl jet ještě na den dva se courat na pomezí moravy a slovenska. Nedostatek suchých ponožek a předpověď dalších dešťů mne hnaly domů :-) Nevyměkli sme a tak jsme si dali zas cestu na Šumperk a k jihu sme to otočili až před Červenou Vodou a přes Štíty jsme jeli na Poličku. Tam jsme se dobře najedli a přes Sečskou přehradu mířili na Sázavu a Benešov. Inu ze severní Moravy se dá do Prahy dojt klidně od jihu :-)

 

Celý víkend byl vynikající a najetých 1450 kilometrů je pro mně jako skoro nováčka super škola. Tak za rok, co říkáte?

 

PS: omlouvám se za chybějící nebo naopak přebývající písmenka, píšu to v leže s kompem na klíně :-)